Vzpomínka na 11.září 2001
Vzpomínka na 11. září 2001.
11.září 2001 jsem se nacházel doma v České republice a při první zmínce o útoku na
Při pohledu na televizní záběry mi zprvu uniklo mnoho podrobností, kterých jsem si však při několika opakováních všiml, rovněž mi neuniklo, že se vytrácejí důležité záběry, které jakoby někdo vystřihl (patrně po nějaké připomínce a znejistění). První co mi utkvělo v paměti jako rozporuplné, bylo oznámení v první den zpravodajství, že unesený dopravní letoun letící z Atlanty byl sestřelen stíhačkami F-16, z čehož druhý den byla zpráva, že cestující přemohli posádku a letoun řídili sami proti zemi, aby nemohl ohrozit nějakou obydlenou oblast. Druhá rozporuplná zpráva byla obrazová. Když jsem mohl vidět trosky letounu, který měl být veden úmyslně proti zemi a explodovat nárazem do ní. Viděl jsem i ve skutečnosti, i na mnoha fotografiích jak takové místo vypadá, jak jsou rozházené trosky, jak vypadá kráter….. Na videozáznamu, který byl odvysílán z
Důvodů, proč jsem tohoto názoru, je kromě již uvedených podezření z prvních zpravodajství, mnohem více a opírají se o mé zkušenosti s leteckým provozem, byť jen z vojenského letiště a o informace spojené s letectvím jako dlouholetým koníčkem. Jsou tedy spíše technického rázu. Dobře si například vzpomínám na vlastnosti paliva do proudových letounů – PL6. Dnes se mu jistě může říkat jinak, ale vlastnosti budou stejné. Jedná o palivo, které nemá vůbec nic společného s benzínem nebo leteckým benzínem. Je to vlastně spíše nafta horší kvality. Ještě se pamatuji jak obtížné bylo tento letecký petrolej zapálit v nízkotlakém kotli, kde jsme jej používali jako “podpalovač”, který byl všude po ruce. Jak se chová při výbuchu, jsem měl možnost vidět rovněž při dvou leteckých nehodách na vlastní oči a z relativně malé vzdálenosti cca 300 a 600 metrů. Jednalo o pád letounu na zem - před přistáním a o náraz do budovy. Výbuchy neměly nic společného s tím co jsem měl možnost vidět na záběrech z New Yorku. Pro úplně neznalého pozorovatele by to sneslo srovnání, jako kdyby explodoval automobil ve skutečnosti s řekněme 30 litry benzínu v nádrži (a došlo by k její explozi) a ve filmu, nejlépe americkém, kdy se dříve přidávalo podle techniků zvlášních efektů dovnitř automobilu cca 200 litrů benzínu navíc a dnes se přidává speciální trhavina. Další záhadou mi ale je, jak se mohlo letadlo (trosky) při nárazu do Pentagonu beze stop vypařit, když letecký petrolej “umí” hořet jen teplotou cca 800°C a na vypaření kovu by bylo třeba teplot nejméně okolo 1900°C. Ještě divnější mi připadá zpráva, že se právě z tohoto letadla podařilo identifikovat pomocí DNA všechny pasažéry až na jednoho. A všechno je ještě divnější, když si uvědomíme, že se vypařilo cca 60 tun kovů z trosek letounu a zůstala jen lidská tkáň pasažérů. Při pohledu na trosky části Pentagonu, nemohlo napadnout pozorného diváka nic jiného, než že dovnitř vlétla nějaké řízená střela. Navíc prý “letadlo” proniklo dovnitř objetku v délce (hloubce) cca 80 metrů. Místo vniku však připomínalo spíše vjezd do tunelu. S útokem na WTA si agentura vytvářející dezinformace dala více práce, ale přesto zůstává opět záhadou, jak se tavila ocel konstrukce mrakodrapu, když tato ocel měla snést nejméně 1700°C. Vše spíše nasvědčuje tomu, že se jednalo o dobře promyšlenou řízenou destrukci mrakodrapu, které dal podnět výbuch letounu a speciální trhaviny již umístěné v budově dokázaly vyvinout dosti vysokou teplotu na roztavení ocelové kontrukce a nebo měl trhavinu letoun přímo na palubě. S nesrovnalostmi a prapodivným chováním, bychom mohli zřejmě pokračovat ještě dlouho. Záhadou zůstává, proč nebyl v seznamu cestujících v letadlech žádný arab, proč by riskovali pilotní výcvik na “obyčejné” malé dopravní letadlo přímo v