Medvědí služba G.W.Bushe mladšího.
Období vládnutí zmíněného politika uvrhlo svět do podivného mračna, přes které není a nebude vidět ještě velmi dlouho. Pokračování ve válečných taženích, které začal již jeho otec , ho stálo nemalé úsilí v získávání podpory jejich financování. Ani taková ekonomika jako mají U.S. ovšem není schopna financovat tak náročná vojenská tažení tak dlouhý čas. Jak se již před časem zmínil jeden z představitelů národní banky:“Je těch dolarů natištěno nějak moc“. Myšlenka o nekrytých financích jistě nenapadá jen jednoho představitele národní banky a mě. Vše potvrzuje v tomto období klesající dolar a zhoršování výsledků dolarových ekonomik. Jak takové financování války mohlo dopadnout, vidíme nyní a to jsme teprve na počátku kolapsu kapitalistického systému jako celku. Slovo krize není dost výstižné pro současný stav. Když si uvědomíme, že se k podivnému financování válek přidá ještě projídání budoucnosti celého světa Západní kultury, trvající nejméně od 60tých nebo 70tých let minulého století, tak je ten správný čas na „úklid“. Úklid je záležitost velmi bolestivá, ale nutná a hlavně se musí najít někdo, kdo jej vezme na sebe. V očích obyvatel U.S. by měl být G.Bush ml. velkým hrdinou, který nemá v dějinách U.S. obdoby. Jeho obliba byla u obyvatelstva již v průběhu funkčního období dosti malá a tak udělal pro své občany to nejlepší co mohl. Aby nedošlo k obvinění vládnoucí garnitury z finančních machinací a selhání systému jako celku, byl proveden řízený rozkol ve finančních institucích, který sice způsobil ekonomické problémy v celém světě, ale narovnal veličinu číslo jedna pro americkou ekonomiku a tou je hodnota u.s.d. O tu se nyní bude opírat jako o základ zejména severoamerická ekonomika. Tato medvědí služba G.Bushe ml. byla sice spouštěcím mechanismem ekonomických problémů celého světa, ale byly tím zameteny stopy po financování válečných tažení – už nikdo nikdy nezjistí kolik to vlastně stálo a zároveň pomohla bankám zlikvidovat desítky let staré nesplacené úvěry a produkty, které byly prodávány dále na jejich základě. Banky si velmi vydechly a po nějakém čase se vše vrátí do relativně starých kolejí. Relativně proto, že již žádná banka nebude chtít zavírat do skříní další kostlivce a proto se celkový rozvoj velmi přibrzdí. Revizi postihne jistě i filozofie o nekonečném růstu ekonomik. Přehodnotí se celková strategie výroby, bude se více šetřit a snad se nebudou již vyrábět „věci“ jen pro potřebu růstu ekonomiky.
Čeká nás nové období nestability, kdy se budou moci nadechnout asijští tygři a se svou lidskou silou pracující za hrstku rýže nám budou zle přitápět. Inu život je někdy „pes“.
Jen doufejme, že si na cestě z vrcholu nepolámeme všechny končetiny.
