Co napovídá návštěva Baracka Obamy v Evropě ?
Vypadá to skutečně, že se současný americký prezident přijel s Evropou rozloučit jako poslední vůdce nejsilnější země světa. Snahy o snížení stavu jaderných zbraní mezi U.S. a Ruskem jsou gestem, které má předznamenat ústup U.S. z pozice mocnosti č.1 ve světě. Znamená to rovněž uznání Číny jako jejího nástupce v hospodářské a později i vojenské světové hegemonii. Obama přijel jako „kamarád“ a chce se jako kamarád stavět i ke zbytku světa, protože pochopil jak silným soupeřem v budoucnu budou asijské země jako Čína a Indie. Rodí se nový a zcela odlišný svět, kde nebude jeden pomyslný vůdce a kde bude hrozit mnohem větší možnost nedorozumění a konfliktů. Nad světem bude napříště „bdít“ více mocností, bez zjevné a drtivé převahy jak hospodářské, tak vojenské. Bude to Čína, U.S., Evropa,Rusko, Indie a již brzy i Írán, Severní Korea se dnešním vypuštěním družice zapsala do klubu zemí, které mají nosič mezikontinentálních balistických jaderných zbraní. O konflikty tedy rozhodně nebude nouze. Toto vše dohromady také znamená, že se o pomyslný krajíc budeme muset rozdělit s více strávníky a tedy i konec zlatých časů Západní kultury. Po čase se vytvoří zase dva světy v jednom – Západ – Východ. Bude to boj o všechno a jen doufejme, že ne i všemi dostupnými prostředky.
Ještě pár slov o summitu k řešení hospodářské krize. Jako jediné možné řešení se zatím zdá být pravděpodobné – neřešit situaci vůbec a neodstraňovat příčinu. Proč ? Jednoduchá odpověď: zchudlo by příliš mnoho bohatých. A proto je mnohem lepším řešením dotištění peněž a zadlužení národních vlád. Co se tím vyřeší ? Z principu nic, ale systém se zcela nezhroutí a bohatí tolik nezchudnou. Celý svět nyní zaplatí blahobyt Západní kultury za posledních nejméně 40 let a samozřejmě i výdaje na války na Středním východě. Nevypadá to sice nijak nebezpečně, jen to ve svém důsledku postihne hlavně obyčejné lidi a Západní kultura ztratí výhodnou pozici na světových trzích. Na tyto pozice se tak snadněji dostanou noví lídři světového hospodářství, především Čína a Indie. Obyvatelstvo těchto zemí je z většiny schopno pracovat – obrazně řečeno – za hrstku rýže a tak nás čeká v budoucnu nemilé překvapení v podobě ztráty většiny světových trhů.